www.cranberry.estranky.cz - Obedience

Obedience

9. 2. 2009

odkaz na video z Brna http://psi.elsec.cz/album/BrOB32009/video.htm

Zimní Brno 7.2.2009

Tyto závody OB se konaly při MV psů. Závodili jsem na koberci, v kruhu pro závěrečné soutěže. V hale se vystavovalo, prodávalo, odpočívalo, procházelo, koukalo, psi štěkali, rvali se, vyli - no prostě pěkný ruch. Takovou zvukovou kulisu bychom při tréninku jen těžko vykouzlili. Byly to náročné podmínky, ale atmosféra byla příjemná. Posuzoval Milan Oliva, stevardovala Lucka Pasler, oba byli pohodoví, klidní a trpěliví. Aby vše klapalo starostlivě hlídala Maruška Vágenknechtová. Poděkování patří všem.

A jak se nám dařilo? Berryška si s hlukem poradila poměrně dobře. Při odložení vsedě byla trochu nejistá, ale zvládla to. Hrozná byla chůze u nohy. Než se vzpamatovala, co má dělat, chvilku to trvalo. Jinak vše zvládala dobře. Identifikace ji zaskočila. Vzala správné dřívko, ale pak znejistila, položila ho, překontrolovala další a už si s tím nevěděla rady. To ještě také musíme docvičit. Byla ale opět veselá a bavilo jí to. Mám z ní radost. Zkoušku máme na VD.

Byly jsme druhé za Kačenkou. Té se zkouška moc povedla, zvládla ji na VD. Šikulka.

Podporovala nás také Petra F., která se přijela podívat. Děkuji.

Berryška tímto teoreticky splnila podmínky kvalifikace na MS OB , ale pouze teoreticky. Prakticky na to ještě nemáme. Hóóóódně na to nemáme. :)))

1. MČR v Praze 15. a 16.11.2008

S Berryškou jsme jely zkusit, jak se cvičí na mistrovství a v hale. I když jsem si říkala, že jdeme hlavně sbírat zkušenosti, byla jsem nervózní. V sobotu vyhrál Kája OB2 a Kačenka byla 2. Nechtěla jsem tedy Hardy Horde udělat ostudu. Bohužel se stalo. Já ji udělala, Berryška ne. Cvičila moc hezky, byla v pohodě a potlesk diváků ji nesmírně pomáhal. Měla radost a těšila se na další cvik. U posledního cviku už byla unavená a viděla jsem na ní, že toho má dost. Ale nevzdala to. Velké chyby byly na mé straně. Chybami se člověk učí, tak snad se polepším. J

Několik postřehů:

- Jsem ráda, že jsem OB poznala a ukázala mi cestu, jak se psem cvičit. Je pravda, že cvičení pozitivní motivací a v duchu OB je náročnější pro psovoda, a třeba i delší na čas ( rozmyslet si postup cvičení, všímat si nálady pejska a vcítit se do jeho chápání), ale je pro tým příjemnější a veselejší. A z mé vlastní zkušenosti mohu říci, že krásně rozvíjí a posiluje náš vzájemný vztah. A o ten mi jde nejvíc.

- OB nemohu naučit pejska za krátkou dobu. ( Myslím tím v duchu myšlenky OB a dle dané definice ve zkušebním řádu.) Od naší první OB1 ve Dvoře Králové do mistrovství to bylo 6,5 měsíce a je to velmi krátká doba na to, aby to Berryška měla zažité a uměla to výborně. Ale na druhou stranu mi ukázala, že ji to baví, že ví, co po ní chci.

- Za každou cenu závodit OB nebudu. Když to nepůjde hravě, s úsměvem, když nebude napojení, tak to prostě zruším. Vím proč.

- Berryška mi v Praze ukázala něco, co si budu dlouho pamatovat - smála se a měla radost i když jsem to já kazila a nešlo mi to. Podržela mne. Nevrčela na mne a ani mne nekousla. ( A že bych si to zasloužila. J)

- Parta lidiček kolem OB je fajn a s většinou z nich je příjemné cvičit, mluvit a trávit volný čas. Je prima se vzájemně podporovat a držet si palce. Snad nám to ještě dlouho vydrží. Těším se na další shledání.

Vedení našeho OB klubu mělo velkou práci s přípravou této akce a já smekám, protože se akce vydařila a třeba přivede i pár dalších nadšenců.

7. - 13.7.2008 Prosečné

Vyzkoušely jsme si tábor s obediencí, který vedla Petra F. Všichni účastníci tábora byli rozděleni do dvou skupin - začátečníci a pokročilí. Petra se všem věnovala s plným nasazením. Učila nás nejen nové věci, ale také nás učila vidět chyby a dávala rady jak to napravit.

Počasí si celý týden s námi hrálo, ale byla k dispozici klubovna, tak nás nepřízeň ve cvičení nezastavila. Opět se tu sešla rozmanitá sbírka pejsků a měla jsem opět možnost poznat nové týmy - prima týmy. Dle mého jsme byli dobrá parta, která si fandila a povzbuzovala.

Cvičilo se 2x denně a únava se samozřejmě dostavila. A nejen na pejsky. J Chvilka se našla i na procházku, kde pejsci ožili a psychicky odpočinuli.

Kdo měl z táborníků zájem, nabídl jim Milan Oliva výcvik stop a obran.

V závěru tábora proběhly zkoušky. S Berryškou jsme si zopakovaly OB2. Posuzovala Petra. Tentokrát byla chůze ostudou a identifikace se nepovedla. Berryška to značně překombinovala. Sice správné dřívko nakonec přinesla, ale okusila skoro všechny. J Zkouška je splněna na výbornou, ale chyby byly a je co ještě pilovat.

Zkoušku OB2 složil i brácha Kája, kterého to celý týden nesmírně bavilo a dával to všem najevo. Složit zkoušku OB1 přijela i Kačenka a byla také úspěšná. Gratulujeme.

1. tábor OB byl fajn. To slovo vystihuje OB takovou, jakou ji chceme - pohoda, klid, spolupráce, dobrá nálada, pomoc, pochopení.

15.6.2008 Jindřichův Hradec

Původně jsem měla v plánu si zopakovat a případně vylepšit OB1, ale nakonec jsme zkusily OB2. Vyšlo to na známku dobře, což vyjadřuje, že to bylo dobré.

Naše jistota - čtverec- selhala, nepovedly se opět polohy na dálku. Velký úspěch je přinášení předmětu s kuželem a odkládání ve čtverci.

Máme co cvičit a vylepšovat.

Na Berryšce prý bylo vidět, že ji to baví. Což je skvělé!

1.-4.5.2008

Tak jsme si zase užily!! Ve Dvoře se konal prodloužený víkend s obediencí – 1.oficiální závod se zápisem zkoušky, seminář s Petrou, členská schůze a školení instruktorů Náročné, ale stálo za to.

S Berryškou jsme si zkusily OB-1. Kazila jsem to já, Berryška byla úžasná. Přišly jsme o nějaké body, ale zkoušku jsme udělaly na VD a ještě obsadily 4. místo. Berryška dostala pochvalu od Petry i od pana rozhodčího Kutzbauera.

Přijela i Marion, která byla důležitou asistentkou při závodě, semináři i školení.

Náš C-team se neztratil v hojném počtu účastníků: Kačenka OB-Z 1.místo, Kendy OB-Z 5.místo, Kája OB-1 1.místo. Prostě senzace.

Po všechny 4 dny vládla poklidná atmosféra. Rivalita ještě nepropukla a moc si přeji, aby to tak ještě dlouho bylo. Vzájemné fandění a podpora byly příjemnou součástí závodu.

Podrobné výsledky se určitě objeví na stránkách OB a jsou tam i nějaké odkazy na fotky.

Pottendorf - Rakousko 15.3.2008

Pátek 14.3.2008

Můj milý deníčku,

do Prahy ke Kristýně odjíždím za velmi nepěkného počasí (=hnusného), snad nebude zítra hůř. Petra říkala, že v té hale je zima. Jsem vybavená, mám i rukavice. Ve vlaku to celkem utíká, Berryška se chová jako starý harcovník a nevyvádí ji z míry ani parta mládežníků, kteří se cestou posilují alkoholem. Mě to z míry vyvádí a neustále čekám, kdy vystoupí. Už jsem se dočkala!!! Praha hl. nádraží je jejich cílová stanice. Já jedu ještě dalších 7 minut do Vršovic, sama, v klidném vagonu, konečně.

U Kristýny ladíme přípravu na cestu, balíme a kupodivu nechybí humor. Ráno vstáváme ve 4,45 hod. Dobrou noc.

Sobota 15.3.2008

Můj milý deníčku,

vyjíždíme na čas - v 5,30hod. Posádka auta: Kristýna - řidič, já a Pavla - spolujezdci, Máňa - navigace GPS, Sofie, Berry a Winky - psí slečny.

Někde u Humpolce máme sraz s Paslerovými a setkáváme se přesně. Kristýna řídí skvěle a ve dvou autech se nám jede lépe.

Když jsem se konečně probrala z brzkého vstávání, vedeme v autě družný rozhovor. Ruší nám ho jen Máňa, která neustále skáče do řeči. Ale odpouštíme jí to, potřebujeme ji.

Do Pottendorfu přijíždíme přesně v deset, jak bylo v plánu. Vítáme se s Petrou a s Marion a jdeme venčit pejsky. Je nádherné počasí, svítí sluníčko a je teplo. Máme možnost vidět i vrcholky zasněžených Alp. Pro dokreslení krásného počasí a příjemného jarního tepla -Sofie se vrhla do potoka, obyvatelé města již sečou trávu, sází stromky. Pohoda.

V hale nikdo není, proto jdeme potrénovat. Máme na to každý dvě minuty. Trénujeme po dvou, to nám pak odpočítavají minuty 4. Zkusíme čtverec, překážku a šup ven. Víc nestíháme. Petra s Marion nám pomáhají, radí a asistují. Jsou nám ohromnou oporou.

Petra nám dává ještě poslední rady a zkušenosti. Malinko stoupá nervozita, ale to je normální. Během polední pauzy to jdeme rozchodit do polí.

Hala je určena pouze pro psí sporty. Všude je koberec, nechybí tribuna, kotce, kantýna, toalety. Kolbiště je prostorné. Závodníci jsou rozděleni do 3 skupin, mezi každou je 10 min pauza. Závod má přesný časový plán a je vypracován dobře, protože není zpoždění. Naopak, stíháme to rychleji. Během závodu zapisovatelka píše body do PC a když psovod se psem opouštějí kolbiště, už vědí, kolik mají konečný součet bodů a zda ve zkoušce uspěli.

V našem týmu je nálada dobrá a držíme spolu - fandíme si a pomáháme. Je na nás znát nezkušenost a Petra nám dělá „mámu“. Každý jsme od ní dostal čokoládového zajíčka pro štěstí. S každým jde na start, připomene mu pár věcí, popřeje štěstí. Prostě super.

S Berryškou jsme startovaly v poslední skupině. Udělaly jsme chyby v chůzi u nohy - naše stálá slabina, v polohách za chůze - to mě vypekla, nepovedla se nám identifikace. Škoda. Ale je to poslední cvik a zkouška je fakt těžká a pro pejska dlouhá. Už je na posledním cviku unavený. Mám radost ze čtverce. Vyběhla vpřed dobře a lehce se poohlédla jen jednou a zalehla přesně. Mohly bychom celkově zrychlit všechny cviky. Ale snad to přijde s postupnou jistotou. Zkoušku jsme splnily, získaly cenné zkušenosti.

Petra si během celého závodu dělala poznámky a po skončení všechny chyby s každým probrala. Poradila nám, co vylepšit, na co si dát pozor, co procvičovat. Prostě skvělý trenér.

Pořadatelé k nám po celou dobu velmi vstřícní a trpěliví. Dokonce kvůli nám vyhlásili výsledky hned po závodu. Jinak se vyhlašuje až po ukončení GH2 a GH3, což by bylo až v neděli.

Cesta zpátky domů, do Prahy, do Vršovic docela utekla. Máňa nám radila, sice opět skákala do řeči, ale už jsme si zvykly. J

V tento den udělala Kristýna ještě jednu zkoušku - řidičskou. Děkuji jí za skvělou jízdu. Poprvé řídila tak daleko a ještě v cizině.

Neděle 16.3.2008

Můj milý deníčku,

z Prahy odjíždíme s Berryškou v 7,56 z Vršovic a zabíráme kupé. Nemám náladu na žádnou bandu. Až na jednu krátkou chvíli máme s Berryškou stále kupé pro sebe. Ideální cestování.

Celou neděli Berryška prospala. Byl jen jeden záchvěv večer s balonem, jinak spánek, spánek. Zaslouží si to.

25.11.2007

Na začátku listopadu jsme s Berryškou vyrazily na dvoudenní výlet do Hranic na Moravě. Cestovala s námi ještě Lenka Kamenická s velkou kníračkou Ginnou.

Byl to super víkend. Cvičila nás Petra Florschuetz z Rakouska. Dala nám spoustu zajímavých rad a nápadů nejen do obedience, ale i do výcviku obecně. Sešla se tam vetšina kníračů, borderky byly jen dvě.

Tak mám zase o čem přemýšlet a co zkoušet.:)))

20.10.2007

Na našem cvičáku se konal otevřený trénink obedience. Přijela za námi Kristýna Másilková s Janou Ježkovou a byl to prima den.

Nejen, že jsme si pocvičily, ale také se tu setkala většina členů C-teamu : Berryška, Kačenka, Kendy, Vočko a Kerýsek. Pocvičili společně v jedné skupině, honili se a ukázali se jako šikulky a prima pejsci.

Nějaké fotky jsou ve fotogalerii našeho cvičáku Nový Svět a určitě se něco objeví na stránkách Vočka.

11.8.2007

O víkendu 3. - 5.8.2007 jsme s Berryškou byly na Kladně. Využily jsme šanci a zúčastnily se semináře a tréninku a pak i 2.neof.závodu. Hlavní osobou byla Anna Schonenberger ze Švýcarska. Byla tu už v květnu a zasela obediencové semínko. :)))To se skvěle chytlo a přitáhlo na sebe spoustu lidiček. Anička je bezvadná ženská, která šířila nejen dobré nápady a myšlenky a postupy a metody, ale hlavně šířila dobrou náladu a pohodu. Těžko se hledají slova, abych dobře popsala, jak byli úžasní i ostatní ( Ivana, Jirka, Jarda, Katka, Kristýna, Lucka.....). Bylo nám mezi nimi prostě dobře.

Obedience se nám s Berryškou líbí. Čím více do ní pronikáme, tím více zjišťuji, že to není jednoduché. A nebude to jednoduché. Musíme hlavně zpřesnit cviky, zkusit cvičit za různých situací, abychom získaly obě jistotu. Berryška je totiž tak citlivá, že pokud zjistí, že něco na mě není úplně OK, přestane cvičit a neví, co má dělat. :)) Což se ukázalo v neof. závodě. Cviky, které děláme normálně, se najednou nějak zadrhly a nic. Nešlo to. Přesto jsme obsadily bezva 4. místo, hned za bráchou Kendýskem a Kájou. Nějaké fotky jsou na stránkách obedience.

27.5.2007 Veřejný trénink obedience v Kladně

Tak jsme si zase s Berryškou vyzkoušely něco nového. Spolu s Jennynkou, Kerrýskem, Kendýskem a Vočkem jsme navštívili veřejný trénink obedience v Kladně. Přivítalo nás příjemné prostředí , milí, vstřícní a trpěliví pořadatelé. Vysvětlili a ukázali nám jednotlivé cviky a prvky, no a my nejen koukali, ale i prakticky zkoušeli. Vše probíhalo v poklidné atmosféře, žádná nervozita, hulákání. A kdyby Berryška opět vše nekomentovala svým štěkáním, tak bychom ani žádný štěkot neslyšeli. :))) Prostě nedělní pohoda.

3 hodiny utekly jako voda a náš "céčkový tým" si opět mohl užívat společného setkání. A jak si to užívali lze vidět na fotkách u "Hárdíků" a u Vočka www.erbak.com. .

Vzhledem k tomu, že Berryška už umí cviky ze základní poslušnosti, bude pro nás obedience zábava ( po celou dobu se tvářila, že ji to baví :))) ) a příjemné procvičování a vylepšování jednotlivých cviků.

Komentáře

Přehled komentářů

Dokumenty Kolekcjonerskie – Historia, Wartość i Kontrowersje

(HerbertCoiff, 7. 12. 2024 5:59)

Dokumenty kolekcjonerskie to niezwykle ciekawy obszar dla miłośników historii i kultury materialnej. Obejmuje szeroki zakres artefaktów, takich jak stare paszporty, dowody osobiste, prawa jazdy, bilety czy legitymacje. Kolekcjonowanie takich dokumentów może być pasjonującym hobby, pozwalającym na zgłębianie historii i obyczajów różnych epok. Jednakże, ze względu na swój charakter, dokumenty te budzą również pewne kontrowersje, szczególnie w kontekście ich ewentualnego wykorzystania w sposób niezgodny z prawem.

Historia dokumentów kolekcjonerskich

Kolekcjonowanie dokumentów ma swoje korzenie w XIX wieku, kiedy to zainteresowanie historią i archeologią zaczęło rosnąć wśród zamożniejszych warstw społecznych. Z czasem, obok starożytnych rękopisów i książek, pojawiło się również zainteresowanie dokumentami o bardziej współczesnym charakterze, takimi jak bilety z wydarzeń kulturalnych, legitymacje czy inne przedmioty związane z codziennym życiem.

W XX wieku, zwłaszcza po I wojnie światowej, dokumenty takie jak paszporty czy dowody osobiste zaczęły być postrzegane jako cenne pamiątki rodzinne, a także interesujące obiekty dla kolekcjonerów. Ich wartość wynikała nie tylko z ich rzadkości, ale także z kontekstu historycznego, w jakim powstały i były używane.

Wartość dokumentów kolekcjonerskich

Wartość dokumentów kolekcjonerskich zależy od wielu czynników, takich jak ich stan, wiek, rzadkość oraz historyczne znaczenie. Na przykład, paszport z okresu międzywojennego należący do znanej postaci historycznej może osiągnąć na aukcjach wysoką cenę. Z kolei bilety z ważnych wydarzeń sportowych czy koncertów mogą być poszukiwane przez kolekcjonerów z całego świata.

Wartość dokumentów często wzrasta, gdy są one związane z ważnymi momentami w historii, takimi jak wojny, rewolucje, czy zmiany polityczne. Na przykład, dokumenty z czasów PRL-u, takie jak legitymacje partyjne czy przepustki graniczne, mogą być szczególnie cenione przez kolekcjonerów zainteresowanych historią Polski.

czytaj dalej

https://dowodziki.net/
https://dokumenciki.net/
https://forumkolekcjonerskie.com/
https://dobreplastiki.com/pl/

Menu

Obedience

Komentáře

Přehled komentářů

Dokumenty Kolekcjonerskie – Historia, Wartość i Kontrowersje

Professional SEO Audit Report Service on Fiverr

hurifo is org

hurifo is org

Для Детского Сада

Сколько Стоит Машина Керамзита

Каркас Ворот Распашных С Калиткой

Инструментальная Тележка Столик

hoteltukan is ru

Изготовление Кухни

renvills-hotel is ru

dublikat avtoznak avto

Где Купить Мефедрон? САЙТ - KOKAIN.VIP Сколько стоит Мефедрон? САЙТ - KOKAIN.VIP

egrgtiydaype cdvszxryTam

BITCOIN LOTTERY - SOFTWARE FREE

Макета Дизайна

Въезд На Кипр По Виду На Жительство

SEARCHING FOR LOST BITCOIN WALLETS

BITCOIN CRACKING SOFTWARE

doktora-gerasenko-med

Portrét

Toplist

Oblíbené odkazy

Vyhledávání