Stezkou vlka
Stezkou vlka Loučná nad Desnou 31.8.-2.9.2012
Zažili jsme s Honzou a s psicemi skvělý dogtrek!
Vydali jsme se opět do Jeseníků, abychom si zkusili 10.ročník a současně poslední ročník Stezky vlka.
Že dogtrek vedl nádhernými místy Jeseníků snad není ani potřeba zdůrazňovat ( jen jsme ty výhledy neměli – počasí nám to nedopřálo ;) ). Ale zažili jsme také bezvadné lidičky, pohodovou atmosféru, příjemnou zábavu a prostě to bylo celé fajn. Jen počasí….
Zatím jsme na každém dogtreku měli teplo, spíše vedro. Tentokrát to bylo jinak. Náš long byl dlouhý 85km a zruba 54km nám pršelo.
Postřehy:
8.km – kontrola po náročném výstupu po sjezdovce – občerstvení – chleba s výborným domácím sádlem – rodina Fochlerova nám dělá zázemí
Od 21.km krásná hřebenovka – zde i Honza udělal jediné fotky, protože bylo vidět
31.km – Švýcárna – začalo pršet a prší a prší
V itineráři jsou poznámky a o tom, že jsou tu a tady krásné výhledy – mohla jsem je však vidět jen na fotkách z trasování.
46,8.km – Šerák – jsem tu po 2. v životě a opět nic kolem dokola nevidím, musím sem ještě jednou vystoupat ;)
Na dokreslení jaké bylo počasí – později již HS nedoporučila dogtrekařům výstup na Šerák ( natož sestoupat do Ramzové).
52,7.km – Ramzová – šílený sestup, po šílené cestě, odpočíváme na vlakové zastávce, kde jsou na stole ubrusy, vázy s čerstvými květinami
60,3.km – chata Paprsek – jdeme a věříme, že tam bude možnost bivakovat, že si odpočineme, najíme se
Smůla – stále prší, na chatě se chystají na svatbu, nemůžeme zde zůstat, tak si dáváme jen dobrou bramboračku.
Zbývá nám zhruba 25km a je to hodně dlouhých 25km . Délka 1km se nějak neuvěřitelně natahuje ;)).
69,3.km – Branná – odpočíváme na náměstí v autobusové zastávce, zhruba 11hod v noci a nemile nás překvapil ohňostroj, pořádaný asi 20m od nás. Amálka dosud neměla reakci. Tak nyní ji už určitě má. L
Terén se nám zdá hodně náročný. Mně docházejí síly. Ještě, že psice jsou v pohodě a Honza je na mě hodný. Mlčím, šlapu a tvrdím, že už na další trek nejdu. ;) Opět se objevila záludná modrá značka a k tomu ještě v kombinaci s kameny. Nebyl to Riperův kámen, ale byly to Tři kameny. Neviděla jsem je. Byla tma. Stejně bych si je asi nevychutnala ;).
Trochu bloudíme a cesta v noci je velmi těžká. Psychicky i fyzicky.
Do cíle přicházíme po 3.hod ráno a pociťuji vlnu štěstí, že jsem to přežila. Po blahodárné teplé sprše padám únavou do spacáku. Opět začíná pršet, Neprší, leje!
Sobotu jsme si užili odpočinkem, procházkou, dobrým obědem a báječným večerem.
Psice zvládly dogtrek v pohodě, tlapičky vydržely. Jen pod postrojem se zapařily, tak potíráme a mažeme.
Po tomto dogtreku si troufám konstatovat, že máme psychicky odolné, fyzicky zdatné psice a pevné manželství ;).
Jen bych si přála jít dogtrek ne v extrémních podmínkách – vedro x vytrvalý déšť. Líbilo by se mi lehce pod mrakem, teplota kolem 20°C, větřík ;)). Tímto přáním odvolávám, co jsem prohlásila v těžké noci – pokud budeme zdraví my i psice, tak to ještě zkusíme. Jen nevím, co řekne má levá noha. Již na Šerákovi jsem si hnula achilovkou a nyní se ještě ozvalo koleno. Budu doufat.
Bezvadný trek a moc děkuji pořadatelům .
Výsledky zde: http://www.stezkou-vlka.dogtrekking.info/vysledky.htm
Fotek asi mnoho nebude, mlha se špatně fotí ;)), ale kdyby :
http://dogtrekking.info/forum/index.php?topic=1597.msg27802;topicseen#msg27802